Biodiverzita …

Biodiverzita je vše co nás obklopuje – je to vzduch, který dýcháme, prostředí, v němž žijeme a z něhož čerpáme jídlo, vodu a léky. Biodiverzita znamená biologickou rozmanitost, tj. pestrost jednotlivých druhů rostlin a živočichů a jejich vazby na okolní prostředí. Je základním principem, dle kterého funguje příroda již odpradávna. Rozmanitost rostlinných a živočišných druhů zajišťuje nezbytné součinnosti pro existenci života na Zemi, jako je například produkce kyslíku, čištění vody a vzduchu, regulace klimatu, zmírnění povodní, produkce potravin a surovin pro průmysl. Ztráta rozmanitosti přírody tak znamená nejen ochuzení současných a budoucích generací o cenné přírodní bohatství, ale škoda vzniká také ve smyslu ekonomickém, sociálním a kulturním. Jaký je stav biodiverzity v ČR? V České republice nejsou proměny přírody a krajiny tak dramatické, jako například v rozvojových zemích, kde probíhá masivní znehodnocení civilizací nedotčených částí přírody. Přesto jsou i u nás změny závažné. Přibývá zastavěného území, výstavbou silnic se krajina drobí na menší plochy, takže se zmenšuje prostor pro život a stěhování živočichů a rostlin. Vybetonovaná krajina hůř odolává přívalovým dešťům a zvyšuje riziko povodní. A v neposlední řadě se krajina sjednocuje, ubývá pestrosti a různorodosti. Mizí řada rostlin a živočichů. V ČR již vyhynulo 19 druhů motýlů a více než polovina zbývajících je ohrožena. Vyhubení hrozí také více než 50 %druhům obojživelníků a plazů, červený seznam ČR uvádí v kategorii ohrožených druhů celkem 52% ptáků. Důsledkem mimo jiné necitlivé lesnické těžby, či výsadby rychle rostoucích dřevin, je u nás mezi kriticky (tedy nejvíce) ohrožené druhy řazen hřib královský, v ohrožení jsou ale i rašeliníky, rak říční nebo rys ostrovid. Záleží jen na nás. Záleží jen na tom, jak a zda dokážeme uchopit příležitosti, které máme a dokážeme brát hodnotu přírody a ochranu její rozmanitosti vážně. Návrat dřevin a zeleně do krajiny s sebou přináší i zvýšení biodiverzity. Je asi zbytečné vysvětlovat, že bez mezí, větrolamů a remízků v naší krajině nenajdou místo k životu květy fialek a orsejů, keře šípků a bezu, zmizí trnky a hlohy a spolu s nimi koroptve, křepelky, sýkorky, dlaskové a zvonci, zajíci, myšice, veverky, ježci, ještěrky a také poštolky a káňata, nemluvě o desítkách a stovkách druhů hmyzu, hub a bezobratlých vázaných na stromové biotopy. Dodejme jenom, že nejlépe jsou tuto funkci schopny plnit dřeviny stanovištně původní, které dokáží vytvořit prostředí nejvíce vyhovující požadavkům místní fauny a flory.

Napsat komentář